Bratr RogerBratři se spolu s 5000 lidmi, kteří byli přítomní v Taizé, shromáždili v 19:30 na velké louce na kraji vesnice, aby společně prožili první část večerní modlitby pod širým nebem. Zpívalo se, mladí lidé z různých kontinentů četli úryvky z Písma v několika jazycích, následovala chvíle ticha. Jeden mladý Ital z Trenta, který žil v Taizé už nějaký čas, se připojil ke komunitě a dostal bílé roucho, které nosí bratři.
Potom se všichni společně – bratři, tisíce mladých lidí ze sedmdesáti různých zemí, kteří trávili týden v Taizé, spolu s několika dětmi – vydali na pouť vesnicí. Prošli kolem vesnického hřbitova u románského kostelíku, kde je pohřben bratr Roger a kde byla umístěna na tento večer koptská ikona přátelství z Egypta, kterou měl bratr Roger velmi rád. Pak se všichni vydali směrem ke chrámu Smíření, kde večerní modlitba pokračovala čtením evangelia o vzkříšení a rozsvícením svíček, které všichni drželi v rukou a které symbolizovaly naději vzkříšení.
Bratr Alois pak vyslovil tuto modlitbu, což byla jediná slova, která byla ten večer pronesena:
Bože lásky, děkujeme ti za život darovaný našemu bratru Rogerovi, který zemřel před pěti lety a který před sedmdesáti lety, tehdy sám, dorazil do této malé vesnice Taizé.Ze všech sil se vždy snažil žít v důvěře v tebe, živý Bože, který nikoho neodsuzuješ a nikoho nevylučuješ ze své lásky, a vyjadřovat tvou nekonečnou dobrotu ke každému člověku, ať už věřícímu nebo nevěřícímu.V této důvěře jsi mu dal najít pramen radosti a pokoje: pokoje srdce, který z něj učinil tvůrce pokoje mezi lidmi.Stejně jako Jan Křtitel chtěl jen připravit cestu tvému Kristu, znovu sjednotit tvůj lid a všem zvěstovat, že „Bůh je blízko“.Obrátit se k tobě, Bože lásky, a být nablízku těm nejchudším bylo pro něj neoddělitelné. Zmírňovat utrpení, přijímat, a to zvlášť mladé lidi, naslouchat a tak chápat ostatní: to byla cesta, kterou jsi pro něj otevřel, aby mohl následovat Krista a aby mohl naslouchat Duchu svatému.Jak sám říkal, chtěl chudé a zranitelné lidi, jako byl on sám, milovat ze všech sil.Miloval tvou církev, která shromažďuje věřící v jedno společenství napříč všemi hranicemi – politickými, sociálními nebo kulturními. Byla pro něj znamením naděje na smířené lidstvo.Děkujeme ti, že si ho můžeme s celou církví připomínat. Slova papeže Benedikta XVI. nás velmi zasáhla, když nám napsal: „Kéž nás jeho svědectví ekumenismu svatosti inspiruje v naší cestě k jednotě.“ Patriarchové z Konstantinopole a z Moskvy, canterburský arcibiskup, představení luterských a reformovaných církví a mnoho dalších se k nám připojují, aby vyjádřili svou vděčnost.Dej, abychom mohli celým srdcem pokračovat v tom, co začal bratr Roger. Chtěli bychom stejně jako on žít v přátelství s Kristem a bezodkladně uskutečňovat třeba jen jediné slovo evangelia.Ve společenství s církví po celém světě a s těmi, kteří ve víře odešli před námi, od apoštolů a Marie, tě oslavujeme a zpíváme:„Ježíši Kriste, vnitřní světlo, nenech, aby ke mně mluvily mé temnoty. Ježíši Kriste, vnitřní světlo, dej, abych mohl přijmout tvou lásku.“
Při příležitosti tohoto dvojího výročí byla vydána brožura s několika základními texty, které napsal bratr Roger, s názvem „Living for love“ (Žít pro lásku). Bratr Alois v předmluvě napsal: „Zde je několik stran, které poodhalují život a myšlenky bratra Rogera. (...) Odkaz, který nám zanechal, je stále živý. Byl přesvědčen, že Bůh je sjednocen s každým člověkem, i s těmi, kdo si toho nejsou vědomi. V této důvěře v Boží přítomnost našel pokoj, který si přál předávat ostatním.“
bratr Roger, Living for Love. Selected Texts. Brother Roger of Taizé 1915-2005
Les Presses de Taizé, ISBN 9782850403101
