Několik indiánů ze SEVERNÍ AMERIKY přijelo do Taizé. Požádali nás, abychom v rámci pouti důvěry uspořádali setkání také v jejich rezervaci Pine Ridge v JIŽNÍ DAKOTĚ. Později se bratři vrátili do Severní Ameriky na další setkání, která se konala v různých regionech. V roce 2014 se skupina lakotských indiánů z Pine Ridge vrátila do Taizé a prostřednictvím vztahů, které jsme s nimi prohloubili, jsme si uvědomili, jak se může znovu zrodit důvěra i v situacích, kde byla v průběhu historie porušena a zrazena.
V LATINSKÉ AMERICE jsme už uspořádali setkání v roce 2007 v Bolívii a v roce 2010 v Chile.
Skupinka několika bratří žije už čtyřicet let ve městě Bahia na severovýchodě Brazílie. Mladí lidé z Latinské Ameriky by mohli mít vzhledem k situaci v rozmanitých zemích, kde žijí, mnoho důvodů klesat na mysli. Ale na všech místech, kam jsme zavítali, jsme potkali křesťany, kteří usilovali o to být „solí země“.
Být solí země v MEXIKU stejně jako v GUATEMALE znamená volbu pracovat pro mír ve společnostech, které jsou často poznamenány násilím a obchodem s drogami. Je zde živé a obecně rozšířené přesvědčení, že Bůh je blízko všem, zvlášť chudým. Mnozí křesťané chtějí, aby se církev stále víc stávala místem přijetí pro všechny, kde se každému naslouchá, aby tak napomáhala růstu pokoje.
Na KUBĚ mnozí mladí lidé usilují o to vyjít z izolace. Potřebují cítit, že jsou blízko mladým lidem z jiných zemí, a žádali nás, abychom je od nich, až se vrátíme, pozdravovali. Pro ně být „solí země“ znamená volbu udržovat naživu naději.
Na HAITI vede křesťany důvěra v Boha, aby byli solí země navzdory ohromným těžkostem. Umožňuje jim nahlížet skutečnost ve světle vzkříšení. Ani ničivé zemětřesení roku 2010 jejich důvěru v Boha nemohlo zadusit.
Navzdory utrpení, nespravedlnosti, rostoucí propastí mezi bohatými a chudými nebo nejisté situaci přistěhovalců převládá v celé Latinské Americe – jak jsme viděli také v PORTORIKU a DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE – radost. Nutí nás to přemýšlet, a zároveň nás to i stimuluje. Dokonce i mezi chudými důvěra v Boha živí radost. Když křesťané žijí jako bratři a sestry, pomáhají vytvářet společnost, kde zákonem není „každý za sebe“, ale solidarita a zodpovědnost jedněch za druhé.