Zde je několik ohlasů z akcí, které se konaly okolo 12. května 2015. Zde najdete ohlasy z oslav, které se konaly 10. května v Taizé.
Čad
Každé léto vysílají čadské církve do Taizé několik mladých lidí. Objevil se nápad zorganizovat při příležitosti tohoto výročí „víkend jako v Taizé“ v N’Djameně. Marie-Françoise píše:
„Tento víkend jako by mě vzal zpět do doby, kde jsem v roce 2013 na kopci v Taizé strávila dva měsíce. Opět jsem zažívala modlitební atmosféru, jednoduchost, setkávání s dalšími mladými lidmi z různých farností i různých konfesí. Téma „Na cestě k nové solidaritě“ mě přimělo zamyslet se nad tím, co je třeba udělat, aby lidé kolem mě měli novou chuť do života. Moc mi pomohla sdílení s ostatními a písně z Taizé mi ještě stále znějí v srdci. Všichni jsme byli po vzoru bratra Rogera tímto víkendem povzbuzeni, abychom věnovali energii tvořit něco nového. Bratr Roger nám zanechal tento dar a my se nemusíme bát, protože sám Bůh stačí…"
Kanada
Ze studentské farnosti montrealské univerzity nám přišla tato zpráva:
„Posíláme vám tuto krátkou zprávu, abychom vám dali vědět, že v těchto dnech ve společenství s vámi stejně jako lidé po celém světě oslavujeme 100. narozeniny bratra Rogera! Minulou neděli jsme si toto výročí připomněli ve studentském centru Benoît Lacroix. Zpívali jsme během mše písně z Taizé a měli jsme před očima ikonu Ježíše a jeho přítele.“
Japonsko
„Po modlitbě jsme se dívali na několik krátkých videí, kde hovoří bratr Roger. Poté čtyři lidé z různých generací pověděli, jakou roli hrál bratr Roger v jejich životě.
Když domluvili, podívali jsme se na film znovu. Následovalo sdílení ve skupinkách a já jsem si uvědomila, že toto poselství oslovilo mnohé, a to různými způsoby.
Nečekala jsem, že budeme sdílet tak osobní věci. Mnozí lidé přišli poprvé, znala jsem sotva polovinu příchozích.“ (Kimiko)
Dubaj
12. května 2015 se k modlitbě se zpěvy z Taizé, kterou v kostele Panny Marie v Dubaji připravili duchovní věnující se práci s mládeží, shromáždilo 1200 farníků, mnoho kněží a řeholníků. Sheryl píše:
„12. května jsme si připomínali 100. výročí narození bratra Rogera. Cestu do hlavní farní haly osvětlovala arabská lucerna. Oltář byl ozdoben svícemi, oranžovými, žlutými a červenými látkami a dalšími dekoracemi. Já jsem pomáhala ve sboru. Židle nestačily, protože přišlo víc než 1200 lidí. Někteří seděli na zemi na podložkách, někteří dokonce stáli vzadu.
Ticho, které tak kontrastovalo s neustálým hlukem, který nás obklopuje, se dotklo mého srdce a Bůh mohl skutečně promlouvat – jednoduše, ale niterně. Bůh mě totiž hledá a čeká, že se zastavím, abych se s ním mohla posadit.“
Austrálie
„Měli jsme ve waitarské katedrále krásnou modlitbu. Byla to jedinečná chvíle. Přišlo mnoho lidí z různých míst, mnozí poprvé. Zažili jsme hudbu, rozjímání, ticho a modlitbu okolo kříže, která vyjadřovala naši hlubokou vděčnost za bratra Rogera a komunitu Taizé.“ (Jenny)
Švýcarsko
Kromě desítky modliteb, které se konaly v květnu po celém Švýcarsku, zorganizovala v neděli 10. května jedna ekumenická skupina pěší pouť do Provence, rodné vesnice bratra Rogera.:
„Nejprve jsme se shromáždili ke krásné ranní bohoslužbě v kostele v Concise, který patří do stejné farnosti jako Provence. Pak jsme se vydali do Vaumarcu, kde letos také slaví stoleté výročí. Po zastávce na občerstvení jsme se vrátili do Provence. Měli jsme možnost navštívit místní sborový dům, kde bratr Roger vyrostl, a jeho krásnou zahradu, z níž je nádherný výhled na Neuchatelské jezero. Během pouti jsme dělali zastávky, při nichž jsme četli texty o životě bratra Rogera. Den zakončila krásná modlitba v kostele, které se zúčastnilo asi 150 lidí ze všech věkových skupin.“ (Marc)
Ukrajina
Marina pomáhala připravit letošní setkání v Kyjevě a Lvově, které se konalo během Velikonoc. O několik týdnů později se zde konala modlitba:
„Prožili jsme intenzivní modlitbu, která mě hluboce zasáhla. Byla to modlitba radosti, jako ta, která pomáhala bratru Rogerovi v jeho nesčetných nasazeních pro dobrou věc. Máme příležitost pokračovat na cestě, kterou vytyčil, můžeme být spolutvůrci radosti ve společenství se všemi křesťany.
Nápad zorganizovat ke stému výročí narození bratra Rogera modlitby je jako zapalovat světýlka na mapě celého světa, na všech světadílech. Všechny národy se sjednocují v modlitbě.
Bratr Roger byl svědkem pravdy, tvůrce pokoje a příklad autentického křesťana. Otevřel se Boží lásce a důvěře v Boha, prameni radosti a pozornosti k druhým v prostotě a pokoře. Během modliteb v Taizé mi pomohl se této činnosti otevřít. A všichni ti, kdo se s ním setkali, hovoří o tom, jak tento pramen jeho prostřednictvím také nalezli.“
Nizozemsko
Cédric, mladý Francouz žijící v Nizozemsku, píše:
„Ve Stadskanaalu jsme měli opravdu krásnou modlitbu – v této vesnici to bylo poprvé, co se tu modlitba se zpěvy z Taizé konala. Ještě hezčí bylo, že to bylo také poprvé, co podobnou událost organizovaly katolická a protestantská církev společně! Zúčastnili jsme se moc rádi.“
Portugalsko
„O letnicích se v katedrále ve městě Santarém shromáždilo asi 200 lidí k modlitbě, které se zúčastnil i místní biskup Manuel Pelino. V promluvě biskup Pelino zdůraznil, jak „je dobré, že tu spolu sedíme, modlíme se k Duchu svatému a necháváme Ducha, aby se modlil v nás“. Mladí lidé velkoryse přinesli mnoho jídla, které pak rozdávali místním potřebným lidem.“ (Gustavo)
Česká republika
Jako odpověď na výzvu komunity Taizé připojit se k projevům solidarity připravili mladí lidé z Prahy výzvu s názvem „Nezakopávej hřivnu“.
„Princip byl velmi jednoduchý a vychází z Podobenství o hřivnách (Mt 25, 14–30). Ti, kdo se výzvy zúčastnili, dostali 200 Kč a měli je stejně jako v podobenství použít a vyzískat další prostředky. Všechny byly nakonec věnovány na dobročinné účely. Účastníci si mohli sami určit, který projekt chtějí podpořit.
Rozdali jsme 6 „hřiven“ – jedné skupince mladých a 5 jednotlivcům. Výzva byla ukončena po modlitbě 12. května v pražském kostele sv. Ignáce. Celkem jsme nakonec získali 10 973 Kč, které byly odeslány několika projektům: na pomoc lidem, zasaženým nedávným zemětřesením v Nepálu, na podporu Zdravotních klaunů, Lékořice a taky Operaci naděje.“
Sára, jedna z účastnic, píše:
„Krátce po obdržení hřivny jsem dostala nabídku spolupracovat s kamarádem na plakátu, na který jsem měla nakreslit ilustrace. Využila jsem této příležitosti a rozhodla se obdrženou částku za obrázky použít na Hřivnu. Když jsem se dozvěděla, že si můžu sama vybrat, na jakou dobročinnou věc peníze půjdou, ihned mě napadli Zdravotní klauni. Nedávno mě totiž oslovili na ulici a zároveň jsem si vzpomněla, jak jsem sama byla v nemocnici a byť mi bylo 17 let, tak jsem se zdravotním klaunům tak smála, až mě z toho bolela operovaná kostrč. Chtěla bych podpořit jejich činnost, která zvedá náladu dětem připoutaných na lůžka.“
