Mnoho přátel z okolí přijelo strávit v Taizé odpoledne pod krásnou jarní oblohou. Někteří přijeli dokonce na celý den. Všichni byli zváni, aby se zúčastnili některého z workshopů nebo setkání, např.:

• „Kdyby to bylo možné, šel bych až na kraj světa, abych znovu a znovu vyjádřil svou důvěru v mladou generaci.“: Proč měli mladí lidé v životě bratra Rogera tak významnou roli? se Sabinou Lapanovou z apoštolského společenství sv. Františka Xaverského, autorky jednoho z životopisů bratra Rogera
• „Nikdy nezůstat na místě“: život a vize bratra Rogera, Gottfried Hammann, neuchatelský pastor protestantské církve, a jeden bratr komunity
• To základní je v několika slovech, několik krátkých videí – rozhovorů s bratrem Rogerem
• Poznal/a jsem bratra Rogera a...“ se svědectvími lidí několika generací, jejichž život se pozoruhodně změnil, když potkali bratra Rogera

Děti s rodinami se v Olindě zúčastnili divadelní hry a mladí ve věku 15–17 let se mohli vydat na honbu za pokladem, při níž objevovali Rogerův život, kterou připravili pro letošní setkání mladí lidé.

10. května dopoledne přijeli do Taizé poutníci z burgundských diecézí a zúčastnili se eucharistie, kterou slavili biskupové Benoît Rivière s Hervém Giraudem ze Sens-Auxerre a kambodžským biskupem Enriquem Figaredem. Po mši se místní biskup sešel s účastníky v místnosti, kde byly vystavené krásné fotografie Michela Pellat-Fineta. Tyto snímky zachycovaly několik posledních měsíců v řeholních společenstvích diecéze. Poté byla možnost setkat se s jedním bratrem komunity a dvěma sestrami ondřejkami.

V 17:30 se všichni shromáždili v chrámu Smíření k modlitbě díkůvzdání za přítomnosti biskupů a dalších představitelů církví, včetně Françoise Clavairolyho, předsedy Francouzské protestantské federace, a dalších pastorů a kněží z Francie a Švýcarska.

Nakonec byli návštěvníci pozváni do domu komunity na čaj. Byla to příležitost popovídat si s přáteli, ale i navázat přátelství nová – hezké zakončení radostného dne.