TAIZÉ

bratr Alois 2017

Vstříc jednotě evropského světadílu

 

Když přicházejí migranti, překonejme strach!

Setkání v Rize organizované komunitou Taizé na konci prosince 2016 shromáždilo mladé lidi z celé Evropy.¹ Přijeli z členských států Evropské unie stejně jako ze zemí, které do ní nepatří, a mohli tak zažít společenství, které může sjednotit lidi z celého světadílu.

Umožnilo také mladým lidem objevovat pobaltskou tvář Evropy, jeden z aspektů krásné rozmanitosti národů na tomto světadílu, každý se svou historií, tradicemi a zvláštními charakteristikami.

Pokojná budoucnost vyžaduje, aby Evropané rozšířili svoje povědomí a dovolili, aby solidarita rostla mezi všemi zeměmi, které náš světadíl tvoří. Podstatné je posilovat kontakty, formy sdílení a spolupráci.

Vytváření jednoty světadílu se může uskutečňovat pouze, pokud jeho státy mezi sebou povedou hlubší dialog a budou si doopravdy naslouchat: ať už ve vztazích mezi zeměmi Evropské unie a ostatními, mezi západní Evropou a střední a východní Evropou nebo mezi severem a jihem. Všechny země, velké i malé, by mělo být slyšet, jak promlouvají svým specifickým hlasem. Je důležité dát si práci a snažit se porozumět smýšlení ostatních z jejich pohledu. Jenom tak lze lépe pochopit postoje, které jsou někdy nesouhlasné, a je možné se vyhnout reakcím vyvolaným výhradně emocemi.

Objeví Evropané, že jejich společné kořeny jsou mnohem hlubší než rozdíly mezi nimi?

Následkem druhé světové války se v Evropě roznítil zápal pro smíření. Po pádu berlínské zdi pak nastala nová éra hledání jednoty. Mnozí mladí lidé cítí, že se Evropa bude schopná rozvíjet, pouze pokud hlouběji vstoupí do tohoto ideálu bratrství. Touží po Evropě, která je nejen vnitřně sjednocená, ale také otevřená ostatním kontinentům a solidární s národy, které procházejí nejtěžšími zkouškami.

Po celém světě jsou ženy, muži i děti nuceni opouštět svou vlast. Strádání je nutí odejít. Toto utrpení je silnější než všechny překážky, které se jim kladou do cesty. Znepokojení v bohatších oblastech neodradí ty, kteří prožívají nesnesitelné utrpení, od toho, aby opustili domov.

Někteří lidé říkají: „Nemůžeme přijmout všechny.“ Jiní si myslí, že současné přesuny obyvatelstva jsou nevyhnutelné, protože je zapříčiňují neúnosné situace. Snažit se tyto přesuny regulovat je oprávněné a nutné. Nechat uprchlíky v rukách pašeráků a ve smrtelném nebezpečí, které jim hrozí na Středozemním moři, odporuje všem lidským hodnotám.

Bohaté státy se nemohou vykroutit z podílu na zodpovědnosti za historická zranění a poškozování životního prostředí, které způsobily a způsobují ohromnou migraci – z Afriky, Blízkého východu, Střední Ameriky i dalších oblastí. I v dnešní době způsobují některá politická a ekonomická rozhodnutí bohatších zemí nestabilitu jiných oblastí. Západní společnost by nyní měla překonat strach z cizinců a kulturních rozdílů a začít odvážně formovat novou tvář, kterou jí už migrace dává. Přestože příchod migrantů skutečně způsobuje těžkosti, jejich příchod může být příležitostí Evropu stimulovat k otevřenosti a solidaritě.

Na některých místech je počet příchozích tak vysoký, že místní obyvatelé jsou přetíženi a vyčerpáni, což je pochopitelné. Je to pro ně příliš velká zátěž, protože státy Evropy dosud nenašly způsob, jak ji nést společně. Ale mnozí lidé uprchlíkům nabízejí velkorysé přijetí a objevují, že osobní kontakty často vedou ke krásnému vzájemnému přátelství.

Osobní kontakty nic nenahradí. To platí především ve vztahu k islámu. Muslimové a křesťané mohou hledat konkrétní kroky, kterými budou společně vydávat svědectví o pokoji a odmítat násilí vykonané v Božím jménu. Asi před 800 lety sv. František z Assisi ve své touze přispět k míru neváhal cestovat do Egypta, aby se setkal se sultánem. Matka Tereza zasvětila svůj život nejchudším z chudých, ať už jakéhokoli náboženství.

Evropské země, které se chtějí izolovat, nemají budoucnost. Přátelství a vzájemná podpora je jediný způsob, jak usilovat o pokoj, ať už mezi samotnými Evropany nebo při jejich kontaktu s uprchlíky.


(1) Mladí lidé z celého světadílu – katolíci, pravoslavní i protestanti – se od 28. prosince 2016 do 1. ledna 2017 zúčastnili v Rize, hlavním městě Lotyšska, 39. evropského setkání, které připravuje komunita Taizé. 2. ledna toto setkání pokračovalo v estonském Tallinu a litevském Vilniusu. Bylo další etapou „pouti důvěry na zemi“, na kterou se už po mnoho let Taizé vydává.

Aktualizováno: 30. prosince 2016