„Ne pouze přežít události, ale v Bohu z nich tvořit něco nového“
Jak se blíží čas Velikonoc, narůstá tváří v tvář šíření koronaviru po celém světě také nervozita. Zdá se, že my v Taizé asi strávíme vůbec poprvé Svatý týden a oslavu Velikonoc bez návštěvníků. Ty, kdo se na setkání přihlásili, jsme museli požádat, aby pobyt odložili. Chrám Smíření je zavřený. Pokračujeme ale ve svém životě práce a modlitby, „ode všech odděleni, ale se všemi sjednoceni“. Jsme si velmi dobře vědomi, že přímluvná modlitba nás spojuje s tolika dalšími lidmi po celém světě.
Telefonicky a prostřednictvím internetu dostáváme mnoho zpráv od lidí, kteří v různých částech světa čelí podobným výzvám. Někteří naši bratři žijí nebo cestují v Jižní Koreji, Itálii a na dalších místech. Naši bratři původem z Číny jsou v kontaktu se svými rodinami a už od počátku epidemie pozorně a se znepokojením sledují vývoj situace.
Tato nečekaná a mimořádná zdravotní krize se nás hluboce dotýká i v dalších ohledech, ne pouze v preventivních opatřeních a změnách způsobu života. Především cítíme s oběťmi utrpení a sklíčenosti, s nemocnými, jejich rodinami a všemi těmi, které zasáhly ekonomické důsledky současné situace. Zahrnujeme je do svých modliteb.
Také bychom chtěli poděkovat a vyjádřit obdiv těm, kdo napínají všechny své síly, aby pomohli obětem, a také těm, kdo se starají o fungování veřejných služeb. Objevuje se tolik kreativních způsobů štědrosti a solidarity i svědectví o tolika lidech, kteří se vzpírají pasivitě a malomyslnosti.
V tomto obtížném období se musíme sami sebe ptát: Co od nás Kristus očekává? Co Vzkříšený, který přišel zavřenými dveřmi povzbudit své učedníky, nabízí nám? K čemu nás dnes povolává? Připomeňme si tato slova bratra Rogera: nechceme „pouze přežít události, ale v Bohu z nich tvořit něco nového“.
Následování Krista nás vede k obrácení, odvrácení se od temnoty ke světlu Vzkříšeného Krista. Den za dnem se nenechme rozptylovat strachem, vztekem, lítostí, zmatkem a temnotou, která se často snaží zahalit svět a získat si celou naši pozornost… Zůstaňme hluboko v srdci sjednoceni s pramenem pokoje, který vždy všechno přesahuje.
Bezpečnostní opatření a izolace se stále zvyšují, nezapomínejme se ale starat o poklad, kterým jsou lidské vztahy. Zůstaňme v kontaktu – prostřednictvím telefonu a přátelských zpráv – s těmi, kdo jsou izolováni, zvlášť s nejstaršími, nejkřehčími a těmi, kdo už trpí jinou chorobou nebo obtížemi.
V následujících dnech bychom chtěli představit několik konkrétních iniciativ, které mají vyjadřovat naši duchovní solidaritu. Každý večer budeme prostřednictvím sociálních sítí vysílat modlitbu z domu komunity s několika bratry (vždy ve 20:30). Můžete nám také zaslat prosbu o přímluvnou modlitbu.
Jak svatý Pavel napsal Římanům: „Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? (...) Jsem jist, že nás nic nedokáže odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Ř 8, 35; 38–39)
[1]
