V Praze proběhlo setkání „Ty znáš můj neklid“V centru Prahy se od pátku 19. do neděle 21. dubna 2024 konalo mezinárodní setkání Taizé s názvem „Ty znáš můj neklid“. Navázalo na tradici Dnů důvěry, které se konaly od roku 2007 až do přestávky způsobené pandemií covidu-19 každé dva roky v některém z větších měst Česka.
Hlavní program setkání se odehrál v příjemně vytopeném evangelickém kostele U Salvátora. Při společných modlitbách doprovázených sborem a orchestrem kostel kromě účastníků zaplnili i další zájemci z řad místních obyvatel. Sobotní dopoledne bylo věnováno biblickému úvodu, který vedl jeden bratr z Taizé, a po něm sdílení ve skupinkách.
Veřejnosti byly otevřené kromě modliteb také odpolední workshopy, které vedli kněz a sociolog Tomáš Halík, kněz a biolog Marek Orko Vácha nebo farářka a psychoterapeutka Martina Viktorie Kopecká.
Petra Ryantová pak vedla workshop, na kterém bylo možné seznámit se s židovskými tanci a také si je zkusit zatančit.
Na setkání dorazilo několik set účastníků, z nichž byla většina z Česka. Dorazilo ale i víc než 30 mladých lidí ze Slovenska, víc než 20 z Polska a dalších 20 z Německa. Dále se setkání zúčastnili poutníci ze Slovinska, Nizozemska, Ukrajiny, Francie, Maďarska, Rakouska a dalších zemí. Ubytováni byli u místních obyvatel, jejichž štědrost překonala očekávání – počet nabízených míst byl vyšší než počet účastníků, kteří ubytování potřebovali.
O setkání informovaly ve svém zpravodajství TV Noe [https://www.tvnoe.cz/porad/40010-zpravodajske-noeviny-23-4-2024] (začátek 5:50) nebo Katolický týdeník [https://katyd.cirkev.cz/vydani-20240423]. Také je možné ještě zhlédnout večerní modlitby, které byly přenášeny na Facebooku:
Účastníci setkání a hostitelé napsali: Bylo pro mě požehnáním být na tomto krásném setkání! Zúčastnila jsem se modliteb a jednoho z workshopů. Užila jsem si různé věci, ale nejvíc jsem byla ráda, že jsem měla možnost zažít společenství s ostatními křesťany z různých církví! Přijala jsem dva mladé účastníky z polské Lodže. Bylo to překvapující – Lodž jako první druhoválečné ghetto... Lodž s tak velkým dědictvím utrpení – a přijedou dva mladí, usměvaví a milí lidé, plní naděje a víry. Děkuji za to, že jsem směla být onou malou částí společenství.
Byl to pro mě velmi výjimečný čas – poprvé jsem se zúčastnil většího setkání Taizé. Bylo naplněno radostí a modlitbou prostřednictvím zpěvu. Zvlášť se mi líbilo setkání s dalšími mladými lidmi z různých zemí. Hudba byla krásná a Praha také. Moji hostitelé byli velmi milí a ochotní.
Cítila jsem neuvěřitelné přijetí ze všech stran. Oceňuji výběr písní, které patří k mým oblíbeným. Ve skupince zazněla krásná svědectví, která mě povzbudila.
Bylo skvělé, že vztahy mezi účastníky byly tak harmonické. Bůh ke mě promlouval skrze ostatní. Potkala jsem Krista a konečně jsem pochopila řeholi sv. Benedikta, která nás vyzývá, abychom se modlili, sloužili ostatním a přijímali je bez ohledu na to, jací jsou. Žili jsme křesťanskou lásku tím, že jsme všichni kráčeli při hledání Boha ve vzájemné úctě a bratrském povzbuzování! (...) |