Dopisy z Taizé My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha který jej z Boha, abychom poznali, co nám Bůh daroval. (1 Korintským 2,12)
Ubozí Korintští! Mysleli si, že porozuměli. Pavel je přišel navštívit a strávil v jejich městě nějaký čas. Založil jejich komunitu. Líbil se jim jeho způsob komunikace. Z jeho kázání si uchovali některé z jeho velmi dobře zpracovaných pravidel, které byly jednoduché k zapamatování. Pak apoštol odešel. Městem procházeli další kazatelé a v jejich myslích zavládl chaos. Chování, které někteří Korintští považovali za neslučitelné s Evangeliem, je vedlo k tomu, že napsali Pavlovi. Chtěli, aby jim osvětlil některé temné a diskutabilní body a vysvětlil, jak společně žít a modlit se.
Pavel jim odpovídá prostřednictvím „prvního listu Korintským.“ Ujalo se zejména několik sloganů, které kolovaly po Korintu: „Všechno je dovoleno“ (6,12), „Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo“ (6,13) ; „Všichni máme poznání“ (8,1) ; „Je pro muže lépe, když žije bez ženy“ (7,1).
V konfrontaci s těmito zjednodušenými slogany usiloval Pavel o zapojení dalších faktorů. Ano, pravděpodobně řekl Korintským, že již nejsou více pod zákonem, že všechno jídlo je čisté. Řekl, že jsou pevní ve znalosti Boha a chválil celibát. Patrně také řekl, že již vstali s Kristem. Ale tyto pravdy, jež Korintští zjednodušili do sloganů, musí být chápány a prožívány ve vztahu k druhým. Boží dary nelze pochopit bez hluboké transformace našeho bytí. Ti, co vstoupili do „Kristova myšlení“ (2,16) již nevnímají realitu tak, jako by oni sami byli jejím středem. Vědí, že patří Bohu (3,21-23). Bůh je učinil svatými, ale také jsou „voláni ke svatosti“ (1,2) a tím pádem se pravděpodobně neusídlí v samolibosti. Také vědí, že dary, jež obdrželi, jim nebyly dány proto, aby se mohli vyvyšovat v duchu soupeření, ale proto, aby budovali společenství (8,1; 14,4).
Pavel chce Korintským pomoci, aby pravdivě poznali Boží dary (2,12). Je zarážející, že není více direktivní. Bezpochyby si uvědomuje, že by odporoval sám sobě, kdyby jim diktoval nový zákon. Chtěl, aby se křesťané v Korintu sami naučili myslet, získávat „hloubku vhledu“ (Filipským 1,9), prostřednictvím níž se mohou pohybovat a růst v jediné trvalé realitě (13,8).
Co by se změnilo ve způsobu pochopení a hlásání křesťanské víry, kdyby byl Pavel více direktivní ve své komunikaci s křesťany v Korintu?
Jaká proměna srdce a nastavení mysli je potřeba k pochopení Božích darů?