Píseň

Žalm

Měl jsem důvěru, i když jsem si řekl:
„jsem tak sklíčen!“
Pravil jsem ve svém rozrušení:
„Každý člověk klame!“
Čím se odplatím Hospodinu
za všechno, co mi prokázal?
Vezmu kalich spásy
a budu vzývat jméno Hospodinovo.
Splním své sliby Hospodinu
před veškerým jeho lidem.
Drahocenná je v Hospodinových očích
smrt jeho zbožných.
Ach, Hospodine, jsem tvůj služebník,
jsem tvůj služebník, syn tvé služebnice,
rozvázal jsi moje pouta.
Přinesu ti oběť díků, Hospodine,
a budu vzývat tvé jméno.
Splním své sliby Hospodinu
před veškerým jeho lidem
v nádvořích Hospodinova domu
uprostřed tebe, Jeruzaléme!

Ž 116

Čtení

Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka.“ Nato jsem odpověděl: „Ach, Panovníku Hospodine, nevím jak bych mluvil. Jsem přece chlapec.“ Ale Hospodin mi řekl: „Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno co ti přikážu, řekneš. Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“

Jr 1,4–8

{nebo}

Ježíš řekl v podobenství: „Jeden člověk měl dva syny. Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění. Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.' I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.' Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.

L 15,11–24

Píseň

Ticho

Prosby

Prosme Pána, aby se křesťané vždy snažili jít druhým vstříc a stali se kvasem smíření v lidské rodině.

Prosme Pána za všechny věřící a za ty, kdo v církvi konají službu. Dej, aby byli věrnými svědky evangelia.

Prosme Pána za spravedlivé rozdělení pozemských darů mezi všechny lidi.

Prosme Pána za všechny národy země, aby žily v míru a vzájemném porozumění.

Prosme Pána za oběti válek a násilí.

Prosme za ty, kdo jsou pronásledováni pro Kristovo jméno a za všechny, kdo hledají spravedlnost.

 

Otče náš

Modlitba

Ježíši, lásko nad všechnu lásku, tys byl se mnou vždycky, a já jsem na to zapomínal. Tys byl v srdci mého srdce a já jsem tě hledal jinde. Když jsem byl od tebe daleko, tys na mě čekal. A nyní se odvažuji ti říci: ty, zmrtvýchvstalý Kriste, jsi mým životem.

{nebo}

Požehnej nás, Pane Ježíši Kriste, ty, který nám dáváš na ruku prsten marnotratného syna – znamení odpuštění.

Zpěv