Píseň

Žalm

Když Hospodin přiváděl siónské zajatce,
byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu
a náš jazyk plný jásotu.
Tehdy se říkalo mezi pohany:
»Velkou věc s nimi udělal Hospodin«
Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin,
naplnila nás radost.

Hospodine, změň náš osud,
jako se mění údolí na jihu země.
Kdo sejí v slzách,
žnout budou s jásotem.
Vycházejí s pláčem,
když nesou semeno k setí:
přijdou však s jásotem
a přinesou své snopy.

Ž 126

Čtení

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.

1 K 13,1–9.13

{nebo}

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

J 1,1–5

Píseň

Ticho

Prosby

Prosíme tě, Bože, za ty, kdo jsou daleko od domova: za vyhnance, uprchlíky, utlačované.

Prosíme tě za všechny nešťastné a trpící, kteří potřebují pomoc a útěchu.

Prosíme tě, Bože, abychom byli všímaví k těm, kdo jsou nám svěřeni.

Prosíme tě za nás za všechny zde shromážděné. Vysvoboď nás ode vší úzkosti a strachu.

Prosíme tě, abychom se naučili lépe dělit o dary země.

Prosíme tě, Bože, abychom uměli žasnout nad krásou tvého stvořitelského díla.

Prosíme tě, abychom nacházeli světlo a odvahu v tajemství společenství, kterým je církev.

Otče náš

Modlitba

Ježíši, náš pokoji, ty nás nikdy neopouštíš. A Duch svatý nám vždycky otvírá cestu k Božímu tajemství, které není propastí temnot, ale bezednou hlubinou milosrdenství a nevinnosti.

{nebo}

Požehnej nás, Pane Ježíši Kriste, ty, který upokojuješ naše srdce, když se ocitáme tváří v tvář nepochopitelnému utrpení nevinných._

Zpěv