Společenství, která mají modlitby pravidelně, často čtou knihy Písma systematicky. Modlitby, které se konají jednou týdně nebo měsíčně, mohou využívat úryvky podle vlastního výběru, které se například hodí k tématu modlitby a období roku. Přednes úryvku může být uveden slovy „čtení z …“ anebo „evangelium podle…“. Pokud se čtou dvě čtení, může být první ze Starého zákona, epištol nebo Skutků apoštolů nebo knihy Zjevení, druhé by mělo být vždy z evengelií. V tom případě je možné mezi čteními zazpívat jednu meditativní píseň.

Před tímto čtením nebo po něm se může zazpívat oslavující světlo Kristovo (např. Před tebou nebo Ježíši, přijď). Dítě nebo někdo z mladých lidí zapálí při tomto zpěvu svíci nebo lampu na podstavci – symbol připomínající Kristovu lásku, která je v životě každého člověka a v životě lidstva jako oheň, který nikdy nezhasíná, i když je noc velmi tmavá.

Píseň

Ticho

Když se snažíme vyjádřit společenství s Bohem slovy, často se nám nedostávají. Ale v srdci každého člověka se skrze Ducha svatého sám Kristus modlí víc, než si umíme představit.

Přestože se Bůh s námi nikdy nepřestává snažit komunikovat, nikdy se nechce vnucovat. Boží hlas je často slyšet jen jako šeptnutí, tichý dech. Setrvání v tichu před Boží přítomností spolu s otevřeností Duchu svatému je už modlitbou.

Cesta ke kontemplaci neznamená snahu dosáhnout vnitřního ticha za každou cenu tím, že použijeme nějakou techniku, která v nás vytvoří prázdno. Pokud místo toho necháme s dětskou důvěrou Krista, aby se tiše modlil v nás, objevíme jednoho dne, že v hloubce našeho nitra přebývá něčí Přítomnost.

Pro ticho uprostřed společné modlitby zvolíme raději jednu delší tichou chvíli (5–10 min.) než několik kratších. Pokud přítomní nejsou na modlitbu v tichu zvyklí, můžeme jim předem vysvětlit, o co se jedná. Možné je také ticho uvést slovy: „Nyní bude modlitba pokračovat několika minutami v tichu.“

Přímluvy nebo chvály

Modlitba proseb anebo chval, někdy podporovaná společenstvím tichým tónem podobně jako v případě žalmu, se může stát jakoby „ohnivým sloupem“ v srdci společné modlitby. Prosbami se naše modlitba rozšiřuje na rozměry celé lidské rodiny: svěřujeme Bohu radosti a naděje, zármutek a utrpení všech lidí, zvlášť těch, na které nikdo nepamatuje. Modlitba chval nás uschopňuje oslavovat vše, čím je pro nás Bůh.

Podobně jako u žalmu může jedna osoba nebo dva lidé zpívat nebo číst prosby či chvály, po kterých všichni zazpívají odpověď jako Kyrie eleison, Gospodi pomiluj (Pane, smiluj se) nebo Chvála tobě, Pane. Po předem připravených prosbách nebo chválách je možné ponechat trochu času, aby lidé spontánně vyslovili to, co si nesou v srdci. Tyto modlitby by měly být krátké a adresované Bohu: neměly by se změnit v rozhovor, ve kterém bychom si navzájem sdělovali své myšlenky nebo vnucovali ostatním názory pod záminkou, že je formulujeme jako modlitbu. I na tyto spontánní modlitby odpovídáme stejnou zpívanou odpovědí.

Otče náš

Závěrečná modlitba

Písně

Na konci může modlitba zpěvem pokračovat libovolně dlouhou dobu. S těmi, kdo se chtějí dále modlit, zůstane skupinka zpěváků, aby podpořila společný zpěv.

Ostatní je možné pozvat do vedlejších prostor, např. k přečtení úryvku z Bible a sdílení ve skupinkách s pomocí biblických rozjímání.