Jeden či dva úvodní chvalozpěvy
Žalm
Modlitba žalmů nás začleňuje do velkého společenství věřících: Ježíš znal a recitoval tyto starodávné modlitby svého lidu, křesťané v nich odedávna nacházeli inspiraci. Naše radosti i trápení, naše důvěra v Boha, naše touha, a dokonce i naše úzkost nacházejí v žalmech prostředek k vyjádření.
Žalm zpívá, příp. recituje jedna anebo dvě osoby, po každém verši všichni ostatní odpovídají zpěvem Aleluja anebo Misericordias Domini. Doporučený žalm není nutné přednést celý: vyberte 4 – 5 nejpřístupnějších veršů.
Čtení
Četbou Písma svatého se přibližujeme „k nevyčerpatelnému prameni, jež žíznícímu poskytuje samého Boha“ (Origenes, 3. stol.). Písmo je „dopis Boha svému stvoření“, který nám dává „odkrýt Boží srdce v Božích slovech“ (Řehoř Veliký, 6. stol.).
Při pravidelných bohoslužbách je zvykem číst knihy Písma na pokračování. Výběr úryvků z Písma doplňuje stránka Biblická čtení na každý den – stěžejní texty, které mohou být srozumitelné bez dalšího výkladu. Přednes úryvku je vždy uveden slovy „čtení z …“ anebo „evangelium podle…“ . Po čtení se zpívá píseň oslavující světlo Kristovo (např. Před tebou nebo Ježíši, přijď). Dítě nebo někdo z mladých lidí zapálí při tomto zpěvu svíci – symbol připomínající Kristovu lásku, která je v životě každého člověka a v životě lidstva jako oheň, který nikdy nezhasíná.
Píseň
Ticho
Chvíle ticha uprostřed modlitby připomíná, že často můžeme Boží hlas rozeznat, tak jako Elijáš, v tichém a jemném vánku (1. Kr 19,12–13). Již ztišení se před Boží přítomností, naplněné touhou po přijetí Ducha svatého, je modlitbou. Připomeňme si slova, která napsal ve 4. století sv. Augustin: „Existuje hlas srdce a řeč srdce... Když naše ústa mlčí a naše duše se otevře Bohu, je naší modlitbou tento vnitřní hlas. My umlkneme a hovoří naše srdce. Ne pro lidské uši, ale k Bohu. Můžeš mít jistotu: Bůh tě uslyší.“
Svěřme se této modlitbě nenásilně, prostě jako děti. Pro ticho uprostřed společné modlitby zvolíme raději jedinou chvíli 5 – 10 min. než několik kratších. Pro nové účastníky je dobré ji uvést, např. těmito slovy: „Budeme nyní pokračovat v modlitbě chvílí ticha“.
Přímluvná nebo děkovná modlitba
Modlitba proseb anebo chval se může stát jakoby „ohnivým sloupem“ v srdci společné modlitby. Prosbami se naše modlitba rozšiřuje na rozměry celé lidské rodiny: svěřujeme Bohu radosti a naděje, zármutek a úzkosti lidí, zvlášť těch, kteří trpí. Děkovnou modlitbou chceme oslavovat Boha za všechno, čím pro nás je.
Prosby a chvály, které přednášejí střídavě dvě nebo více osob, jsou uvedeny a provázeny zpěvem Kyrie eleison (nebo Gospodi pomiluj) a Adoramus te Domine. V menším modlitebním společenství je možné, aby se ostatní přidali spontánními modlitbami, které vychází z jejich srdce. Mají být krátké a adresované Bohu: neměly by se změnit v horizontální dialog, ve kterém bychom si navzájem sdělovali své vlastní myšlenky.
Otče náš
Závěrečná modlitba
Je možné vybrat jednu z navržených modliteb bratra Rogera
Zpěv
Ke konci může modlitba zpěvem pokračovat libovolně dlouhou dobu. S těmi, kdo se chtějí dále modlit, zůstane skupinka zpěváků, aby podpořila společný zpěv. Ostatní je možné pozvat do vedlejších prostor, např. k přečtení úryvku z Bible a sdílení ve skupinkách s pomocí Měsíčních biblických rozjímání.
