• >
  • U pramene víry >
  • Rozjímání a úvahy >
  • Dopisy z Taizé >
  • Návrat ke zdrojům důvěry v Boha – čtyři podněty
  • Komunita
  • U pramene víry
  • Cesta do Taizé
  • Po celém světě


 
  • Modlitba
    • Přímé přenosy modliteb z Taizé
    • Biblická čtení na každý den
    • Modlitby na každý den
    • Přímluvná modlitba
    • Podcasty
    • Hodnota ticha
    • Jak připravit modlitbu?
      • Příprava modlitby se zpěvy z Taizé
      • Příprava vhodného místa pro meditativní modlitbu
      • Ikony
  • Zpěvy
    • Meditativní zpěv
    • Nácvik zpěvu
  • Rozjímání a úvahy
    • Článek bratra Aloise: K pátému výročí vydání encykliky Laudato si’
    • Postní doba 2020: Poselství bratra Aloise
    • Biblické rozjímání
    • Zápisky z Taizé
      • Bratr Fraçois z Taizé: Věřím, pomoz mé slabé víře
      • bratr John: Potřebujeme církev?
      • bratr Emil: Eucharistie a první křesťané
      • Bratr Roger, zakladatel komunity Taizé
    • Křesťanské svátky
      • Vánoce: „...na zemi pokoj…“
    • Velikonoce 2020: Vychází nové světlo
    • Dopisy z Taizé
      • Bratr Alois 2021: Mít naději v době příznivé i nepříznivé
      • Bratr Alois 2020: Neustále na cestě, ale nikdy nezbaveni kořenů
      • Bratr Alois 2019: Nezapomínejme na pohostinnost!
      • Bratr Alois 2018: Nevyčerpatelná radost
      • Bratr Alois 2017: Společně otvírat cesty naděje
      • bratr Alois 2017: Výzva představitelům církví k roku 2017
      • bratr Alois 2017: Vstříc jednotě evropského světadílu
      • Bratr Alois 2016: Odvaha milosrdenství
      • Taizé 2015
      • Bratr Alois 2012: Na cestě k nové solidaritě
      • Bratr Alois, 2015: Čtyři podněty, jak být „solí země“
      • Bratr Alois 2014: Čtyři podněty k „hledání viditelného společenství mezi všemi, kdo milují Krista“
      • Bratr Alois 2013: Návrat ke zdrojům důvěry v Boha – čtyři podněty
      • Bratr Alois 2011: Dopis z Chile
      • Dopis 2010: Dopis z Číny
      • bratr Alois 2009: Dopis z Keni
      • Poselství Evropské Unii: Vstříc otevřené a solidární Evropě
      • Dopis 2008: Dopis z Cochabamby
      • Dopis tomu, kdo by chtěl následovat Krista
      • Výzva ke smíření křesťanů
      • Dopis 2007: Dopis z Kalkaty
      • Nedokončený dopis 2006
      • Dopis 2005: Myšlenky o pokoji
    • Na cestě k nové solidaritě
      • „Na cestě k nové solidaritě“: 2012–2015: Tři roky hledání
      • Konkrétní projevy solidarity
      • Na cestě k nové solidaritě: Naslouchání mladým lidem z Ameriky
Bratr Alois 2013
 

Návrat ke zdrojům důvěry v Boha – čtyři podněty

Dopis „Na cestě k nové solidaritě“, publikovaný minulý rok v Berlíně, bude i v následujících třech letech pomáhat našemu hledání. Rok 2013 bychom chtěli věnovat hledání cest, jak „se vrátit ke zdrojům důvěry v Boha“. Vede nás k tomu i „Rok víry“, který zahájil papež Benedikt XVI. Pokračovat v hledání nám pomohou i následující čtyři podněty.

První podnět – Společně rozmlouvejme o své cestě víry


Co je smyslem našeho života? Jak se stavět k utrpení a smrti? Co dává radost ze života?

To jsou otázky, na které je každá generace a každý člověk povolán reagovat.

Hotové odpovědi nestačí.

„A co když Bůh existuje…?“ Otázka Boha nezmizela z obzoru, avšak zcela se změnil způsob, jakým je kladena.

To, že se v dnešní době klade důraz na individualitu, je pozitivní v tom, že se vysoce cení lidská bytost, její svoboda a nezávislost.

Ani ve společnostech, kde hraje náboženství velkou roli, již není důvěra v Boha samozřejmostí, ale vyžaduje osobní rozhodnutí.

„Bůh přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět.“ (1 Tm 6, 16) Tato slova apoštola Pavla zní i dnes velmi aktuálně. Jaký z nich vyvodit závěr?

Hledejme společně, rozmlouvejme o otázkách víry s druhými: věřícími, agnostiky i ateisty! Hranice, která prochází mezi vírou a pochybností, se týká věřících stejně jako nevěřících.

Když ti, kdo hledají Boha, vyjadřují víru neokázale, bez pádných argumentů, neznamená to, že věří méně. Jsou jen citlivější k Boží přesažnosti a odmítají Boha uzavřít do pojmů.

Jestliže Boha není možné vidět, jak mohli první křesťané říct, že v Ježíši vidíme Boha? „On je obraz Boha neviditelného,“ píše opět apoštol Pavel. (Kol 1, 15)

Ježíš je s Bohem jedno. Je pravý Bůh a pravý člověk, aniž by v něm tyto přirozenosti byly rozděleny, anebo smíšeny. Kolika zápasů bylo v dějinách třeba k upřesnění smyslu těchto paradoxních vyjádření Božího tajemství! Ta ovšem nenahrazují osobní hledání, ale jsou znameními na cestě.

Vším, čím Ježíš je, a vším, co dělá, ukazuje, že Bůh je láska. Zjevuje Boží srdce. Bůh není nějaká libovolná síla, ale ten, který nás miluje.

První křesťané dosvědčovali, že Ježíš vstal z mrtvých, spočívá v Bohu a vkládá Boží život jako poklad do srdcí těch, s nimiž se setkává. A tento poklad je osobní přítomnost, Duch svatý, který utěšuje a povzbuzuje.

Jména „Otec“, „Syn“ a „Duch svatý“ vypovídají o tom, že Bůh je společenství, vztah, dialog a láska natolik, že tito tři jsou jedno. Tento paradox křesťanské víry je tak velký, že se nikdy nemůžeme považovat za vlastníky pravdy.


Druhý podnět – Hledejme, kde se setkat s Kristem


Ježíš neučil pouhou teorii: žil náš život jen s tím rozdílem, že v něm zazářila Boží láska bez jediného stínu.

Přesto mu za jeho života mnozí nedůvěřovali: „pomátl se“ (Mk 3, 21), „staví se Bohu na roveň“ (srov. J 5, 18).

Nikdo není nucen, aby v něj věřil. Víra ale není pouhý pocit. Je to i rozumový počin; pro víru v Krista je možné se uvědoměle rozhodnout.

V čem spočívá Ježíšova věrohodnost? Jak to, že již dva tisíce let jej tolik lidí následuje? Ježíš na nikoho nenaléhal; přitahoval svou pokorou, otevřeností ke všem lidem a poselstvím, že Bůh je každému blízko.

Ježíš důvěřoval i těm, kterým společnost odmítala dát důvěru. Navracel jim důstojnost. Přijal opovržení a odmítání, aby se na něm zjevila láska, kterou má Bůh k ubohým a těm, kteří stojí na okraji společnosti.

S Kristem se setkáváme, když čteme v evangeliu o jeho životě. I dnes se nás ptá: „Za koho mě pokládáte?“ (Mt 16, 15) Řekl také, že nám dává sebe sama v eucharistii.

Můžeme se s ním setkat ve společenství těch, kteří v něj uvěřili a tvoří církevní komunity otevřené všem.

Příští rok budeme hledat konkrétní možnosti, jak přispět k uskutečnění viditelného společenství lidí, kteří milují Krista.

S Ježíšem se setkáváme v těch, které obzvlášť miloval, v nejchudších z chudých.

„Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Mt 25, 40) Pravdivost těchto Kristových slov bychom chtěli dosvědčovat během přípravy našeho setkání v roce 2015.

Můžeme se s ním setkat, když hledíme na jeho svědky, kteří na něj spoléhají.

Vydejme se, sami anebo společně s druhými, k těm, jejichž život byl setkáním s Kristem proměněn, a naslouchejme jim.

Čtěme společně o životě svědků víry, jakými byli František z Assisi, Josefina Bakhita, Dietrich Bonhoeffer, Matka Tereza, Óscar Romero, Alexandr Meň…

Byli to lidé velmi různí, s jedinečnými dary. Neměli bychom se je snažit kopírovat, může nás však inspirovat, jak je důvěra v Krista změnila.

Měli své nedostatky. Všichni ale rozmlouvali v modlitbě s Bohem, třebaže někteří z nich zažívali také vnitřní temnotu. Přátelství s Kristem jim dalo svobodu, a tak se mohlo rozvinout to nejlepší v nich.


Třetí podnět – Přemýšlejme, jak se spoléhat na Boha


Věřit v Boha, důvěřovat mu, znamená spoléhat se na něj. Kdo má víru, není zbaven otázek ani nemá snadnější život, ale nachází stabilitu a výchozí bod.

Není již závislý na úspěších či nezdarech, tedy na sobě samém, ale patří někomu Jinému, tomu, který nás miluje.

Nikdo nemůže žít, aniž by na něco spoléhal; v tomto smyslu tedy každý člověk něčemu věří. Ježíš nás zve, abychom jako on spoléhali na Boha. Učí nás modlit se „Otče náš, který jsi na nebesích“.

Tichá adorace podněcuje rozjímání a porozumění, především nás ale staví před Boží tajemství a do jeho středu.

Dopřát si chvíle „sabatu“, chvíle zklidnění a zastavení, nabídnout pár hodin týdně ze svého času, aby blízký kostel mohl být otevřený, modlit se s druhými, účastnit se bohoslužeb místní církve a slavit každý týden památku Kristovy smrti a zmrtvýchvstání… Tím vším dovolujeme Bohu, aby našel místo v našem každodenním životě.

Každý člověk má vnitřní život, ve kterém se prolínají světlo a temnoty, radosti a obavy, důvěra a pochybnosti a kde dochází k podivuhodným objevům.

Když si uvědomujeme, že jsme milováni, a sami milujeme, když zažíváme přátelství nebo když se radujeme z krásy stvoření či lidské tvořivosti, zřetelně vnímáme, že život je krásný. Tyto chvíle nás mnohdy překvapí; jako světlo odjinud mohou přijít dokonce i uprostřed utrpení.

V takových okamžicích můžeme ve svém životě docela prostě pociťovat přítomnost svatého Ducha.

V dnešní době, kdy mnozí zažívají rozvraty a nenadálé životní otřesy, může být vztah s Kristem základem kontinuity, může dávat životu smysl.

Víra nás nezbavuje vnitřních rozporů, ale Duch svatý nás uschopňuje k životu v radosti a lásce.


Čtvrtý podnět – Nebojme se otevřít budoucnosti a druhým


Přesvědčení víry nás neuzavírá do sebe samých. Důvěra v Krista nás naopak vede k důvěře v budoucnost a v druhé lidi. Podněcuje nás, abychom se s odvahou postavili tváří v tvář problémům našeho života a dnešní doby.

Víra nás pevně ukotvuje v Boží budoucnosti, ve vzkříšeném Kristu, s nímž nás neodlučně spojuje. I když v evangeliu nenajdeme žádné spekulace o životě po smrti, čerpáme z něj naději, že spatříme Krista, který je již nyní naším životem.

Víra nás vede k tomu, abychom se už nebáli ani budoucnosti, ani ostatních.

Spoléhání víry není naivní. Uvědomuje si zlo, které je v lidstvu přítomné, temnoty našich srdcí, ale nezapomíná přitom, že Kristus přišel kvůli všem lidem.

Důvěra v Boha umožňuje, abychom se na druhé, na svět a na budoucnost podívali novým pohledem, očima vděčnosti a naděje, očima schopnýma uvidět krásu.

Důvěra v Boha v nás probouzí tvořivost.

Spolu se sv. Řehořem, který žil ve 4. století, můžeme zpívat: „Čí mysl tě může pochopit? Všechno tvorstvo tě chválí, tebe, který všechno převyšuješ. K tobě se obrací touha všech.“

Aktualizováno: 10. března 2013

Biblická čtení na každý den

čt, 21. ledna
Jan píše: Jsme v pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.
1 J 5,18-21
více...

Nadcházející události

28. prosince 2021 - 1. ledna 2022, Itálie:
Příští evropské setkání se bude konat v italském Turíně

Nedávné události

27. prosince 2020 - 1. ledna, Itálie:
Mimořádná událost na konci roku 2020 v Taizé
 Prohledat události

Podcasty

Your browser does not support the audio element.

20. srpna 2020

Your browser does not support the audio element.

13. srpna 2020

více...

Práce bratří

Práce bratří

Komunita

  • Aktuální zprávy
  • Povolání a historie
  • Bratr Roger, zakladatel komunity Taizé
  • Bratři na jiných kontinentech
  • Práce bratří
  • Solidarita
  • Na cestě k nové solidaritě

U pramene víry

  • Modlitba
  • Zpěvy
  • Rozjímání a úvahy

Cesta do Taizé

  • Ochrana osob
  • Setkání mladých
  • Informace pro rok 2020
  • Informace pro rok 2021
  • Cesta do Taizé
  • Multimedia

Po celém světě

  • Malá provizorní společenství
  • Afrika
  • Amerika
  • Asie a Tichomoří
  • Evropa
  • Blízký východ
  • V České republice

Copyright © Ateliers et Presses de Taizé

Tyto stránky

[ Nahoru | Mapa stránek | Titulní strana]

  • Časový rozvrh modliteb v Taizé
  • Informace pro média
  • Kontakt
  • Autorská práva