Štrasburk

Ohlasy ze setkání

Během setkání i po něm jsme od účastníků dostávali zprávy o tom, co zde zažili. Zde je několik tematicky seřazených příspěvků, které jsme obdrželi.

Přípravy začaly v září

Mezinárodní tým čítající několik bratrů z Taizé, sester sv. Ondřeje a 15 mladých dobrovolníků z různých zemí od září navštěvoval obyvatele celého regionu. Nakonec bylo, často v ekumenické spolupráci, vytvořeno 210 míst příjmu v samotném Štrasburku i v okolí: v mnoha vesnicích na francouzské i německé straně Rýna. Už od počátku podporovaly setkání všechny církve tohoto regionu.

Dobrovolníci v pohotovosti

V úterý 26. prosince, což bylo dva dny před začátkem setkání, dorazilo do Štrasburku 1500 mladých dobrovolníků. Celé ráno dostávali pokyny, rozpis programu a rozdělovala se práce na následující dva dny. Byli rozesláni do farností města, které mladé lidi přijímaly a posílaly je do hostitelských rodin.

V pátek 27. prosince se vytvářely týmy mluvící různými jazyky, začal nacvičovat sbor, dokončovala se instalace dekorací na místech modlitby, a týmy, které se staraly o pohyb osob a rozdělování jídla, dostávaly všechny důležité instrukce. Je předvečer dne D. Pro zajímavost: ještě před tím, než dorazily očekávané davy, se musely společné modlitby přesunout do většího prostoru, což bylo znamením velké účasti lidí z regionu.

Zde je výběr z reakcí dobrovolníků

Aleksander (Lublin, Polsko)

Kouzlo Taizé je, že přestože jsme po cestě unavení, těšíme se, že se zúčastníme modliteb, potkáme nové lidi a zažijeme mezi poutníky solidaritu. Je to zážitek, který si budu dlouho pamatovat!

Beatrice (Milán, Itálie)

Tak krásná atmosféra! Tady ve Štrasburku je duch Taizé skutečně cítit!

Tomasz (Wrocław, Polsko)

Mám dojem, jako bych jel domů na rodinnou oslavu. Tolik přátel! Tolik usměvavých, přátelských tváří. Duch svatý je všude přítomen!

Mary (Jižní Korea)

Minulé září jsem pomáhala připravovat první asijské setkání v Koreji a byl to pro mě ohromný zážitek. Ve srovnání s evropským setkáním nás bylo jen pár – asi 300 – ale přesto to pro nás mělo velký význam. To, že na tomto setkání, na kterém jsem poprvé, mohu pomáhat jako dobrovolník, na mě, jako Asiatku, dělá velký dojem. Všichni ti lidé zde jsou velmi motivovaní a umí dobře organizovat. Ale přesto si myslím, že bez Boha by nic takového být nemohlo. Nevím přesně jak, ale uvědomuji si, že Bůh je zde mnoha různými způsoby přítomen.

Obrovské nasazení místních farností

Příjem 28. prosince proběhl dobře. Celé ráno do Štrasburku přijížděly stovky autobusů. Příjem, který probíhal ve více než 20 různých jazycích, se otevřel v 7:00. Účastníci byli rozesláni do 210 hostitelských farností po celém Štrasburku i v jeho okolí v regionech Alsasko a Ortenau.

Tania (Žytomyr, Ukrajina)

Ve farnosti nás přijali tak hezky. Co se týče organizace, opravdu jsem ocenila, že dva lidé čekali na tramvajové zastávce a ukazovali přijíždějícím cestu na místo příjmu. Odtamtud nás děti doprovázely do hostitelských rodin.

Babeth (Štrasburk, Francie)

Co pro mě znamená slovo „poutník“? Dnes ráno jsme o tom ve farnosti hovořili s několika mladými lidmi. Poutník je neustále na cestě… A setkání s lidmi z jiných prostředí nám pomáhají růst… Posláním křesťanů je zvěstovat, že Kristus vstal.

Nicolas (Francie)

Do Štrasburku jsem přijel v září, abych pomáhal s přípravami na setkání. Dnes ráno jsem navštívil farnost v Neuhofu. Zdejší kněz mi vyprávěl, co se mu právě stalo. Měl sloužit ranní mši s knězem ze sousední farnosti za přítomnosti mladých Evropanů. Protože se mu těžko chodí, domluvili se, že jej ten druhý kněz vyzvedne autem. Dohodli se, že se setkají před protestantským kostelem.
Nevěděl ovšem, že v tomto protestantském kostele také mají bohoslužby s mladými lidmi, kteří přijeli na evropské setkání. Pastor, který právě přišel, viděl, jak kněz trpělivě čeká na odvoz. Náhodou se znali a pastor, kterého setkání potěšilo, čekajícího kněze pozval, aby se zúčastnil jejich bohoslužby a přečetl biblické čtení. Nakonec kněz souhlasil, že se zúčastní této bohoslužby a vynechá mši. Odešel odsud v údivu nad tímto zážitkem a nad tím, že zrovna v tuto příhodnou dobu stál před kostelem. Měli byste vidět, jak mu zářil obličej, když nám během jídla vyprávěl tento příběh a to, jak se mu tato bohoslužba líbila. Říkal nám, že to bylo poprvé, co vůbec vstoupil do protestantského kostela…

Pohostinnost

Už několik týdnů před Vánocemi bylo jasné, že všichni účastníci budou ubytováni v rodinách. Bratr Alois chce za to velmi poděkovat:

Všichni mladí lidé byli přijati v rodinách. Tolik lidí nám před odjezdem řeklo, jak byli dojati vřelostí vašeho přijetí. To, že tisíce lidí přijaly do svých domovů mladé lidi, které neznali, v době, kdy máme z cizinců často obavy, vyzdvihuje význam společenství církve a prohlubuje porozumění mezi národy.“

Přibližně 8000 lidí či rodin se rozhodlo otevřít své domovy a přijmout mladé lidi. Nevěděli předem, jak se budou jmenovat, dokonce ani z které země budou. Adrian, mladý seminarista z Mexika, který ve Štrasburku žije už tři roky, řekl: mnoho lidí z Alsaska si uvědomilo, že jsou ochotni k sobě přijmout cizince, a byl to pro ně úplně nový zážitek.

Artur (Polsko)

Byl jsem opravdu dojat pohostinností lidí z Alsaska a Ortenau. Jejich vyrovnanost je výsledek těžké minulosti. Moji hostitelé mi vyprávěli o tom, kolik uprchlíků tímto regionem prošlo během války a po ní, kolik nespravedlnosti museli přetrpět. A právě proto, že by chtěli šířit důvěru, se snaží sdílet svůj každodenní život, svůj domov a lásku s ostatními.
Vyrazilo mi dech, když jsem viděl jednotu lidí, kteří v mé hostitelské farnosti připravovali toto setkání. Katolíci a protestanti společně pracovali pro jednu věc. Toto je obraz církve, který si ponesu v srdci.

Logistická výzva

Bylo to poprvé, kdy se setkání konalo v regionu, který byl rozdělený hranicí a ve kterém se mluvilo dvěma jazyky. Téměř třetina účastníků byla přijata v Německu, což byla velká výzva při organizování dopravy: každý den téměř 15 000 mladých lidí cestovalo mezi farnostmi a ústředním místem setkání: 210 autobusů je převáželo vždy ráno i večer. Zvlášť pro setkání se také vypravovalo 6 tramvajových linek a vlak do Colmaru.

Na tomto videu je zachycen „tanec“ zvláštních autobusů odjíždějících z Wackenu.

Několik údajů ohledně toho, kolik jídla se rozdalo:

• 60 000 jablek
• 90 000 mandarinek
• 140 000 balíčků sušenek
• 30 000 natvrdo uvařených vajec
• 120 000 kusů pečiva
• 20 000 minipreclíků
• asi 20 000 litrů citrónového čaje (z 1 200 kg instantního prášku)
• 600 palet jídla

Setkání se snažilo nepoškozovat přírodu:
• pro přípravný tým bylo pronajato od města velké množství jízdních kol
• mladí lidé byli zváni, aby si přivezli vlastní tašky na jídlo, aby nebylo nutné rozdávat každý den igelitové sáčky
• jedna z farností účastníkům věnovala umělohmotné hrníčky, jako upomínku na setkání

Martine (Ameugny, Francie)

Tramvaj do centra města odjíždí zprostředka ulice. Na konci modlitby… 1500 mladých lidí čeká, namačkaní na sobě jako sardinky. Tramvaj přijede, pár lidí nastoupí. Tramvaj je nacpaná k prasknutí a ti, co ještě stojí na chodníku, tlačí poslední kabátky a šály do dveří, než tramvaj odjede. A pak… zamávají a čekají na další. Obyčejně si stěžujeme, kritizujeme, snažíme se předbíhat, abychom se dostali do další tramvaje…

Program

Každé ráno se ve farnostech konala modlitba a sdílení ve skupinkách; v poledne se společná modlitba konala současně na pěti místech; odpoledne okolo dvaceti míst v centru města hostilo různé workshopy; večer se rozdávalo jídlo a modlitba se konala na stejných místech jako v poledne – mladí se vydávali pokaždé jinam.

Jeden ze 48 odpoledních workshopů se konal v Evropském parlamentu, ve velké síni za přítomnosti zástupců různých zemí a 1550 mladých lidí. Několik workshopů se zabývalo problémy, kterým musí Evropa čelit, a zohledňovalo přitom mezinárodní instituce, které jsou přítomny ve Štrasburku. I další workshopy měly hojnou účast, např. workshop v synagoze s hlavním rabínem, nebo v mešitě, kam dorazilo téměř 2000 mladých lidí.

Odpoledne 31. prosince se účastníci setkali ve skupinách podle zemí, ze kterých přijeli, k zamyšlení s některým z bratrů komunity nad tím, co zde v těchto dnech zažili a jak na této pouti pokračovat po návratu domů.

Ivan (Záhřeb, Chorvatsko)

Kromě prohlížení města, účasti na společných modlitbách a rozhovorech se má skupina zúčastnila i dvou různých workshopů. Šli jsme do chrámu Temple Neuf na workshop, který měl pozoruhodný název: Nebe je v tobě.“ Přestože jsme Mistra Eckharta a jeho práci neznali, bavilo nás poslouchat o něm a jeho vlivu, i když nejvíc jsme si užili krásnou hudbu a nádherný interiér.
Další odpoledne jsme se po modlitbě v katedrále zúčastnili workshopu, který se konal v katedrální kryptě. Zaujal nás „obrovský a jemný div“ této stavby, proto jsme chtěli prozkoumat i kryptu, kde jsme si vychutnali hudbu a poezii alsaského regionu.

Společné modlitby

Modlitby se konaly simultánně v několika halách štrasburského výstaviště ve Wackenu, v katedrále a v kostele sv. Pavla. Haly na výstavišti měly různou výzdobu, a to s těmito tématy:
• v Rhénus Nord Rýn
• v Rhénus Sport klášterní zahrada
• v hale 21 vinice

Na místech modliteb se vyskytovalo i dalších pět prvků:
• Kristus z Wissembourgu – starodávná vitráž představující hlavu Krista z kostela sv. Petra a Pavla v tomto městě
• projekce rozety (v halách výstaviště – oba kostely mají vlastní rozety)
• betlémské světlo
• ikona Přátelství
• ikona Panny Marie

Zajímavostí je, že v protestantském kostele sv. Pavla se v kněžišti nachází pět vitráží, které vytvořil bratr Eric z Taizé.

Philippe (Francie, Štrasburk)

Narodil jsem se v roce 1951, žil jsem proto za berlínskou zdí, o které jsem si myslel, že je nepřekonatelná. Jaká je to pro mě radost, účastnit se spolu se všemi těmito mladými lidmi těchto mnohajazyčných modliteb. Jaká je to naděje pro naše děti a vnuky – svět bez války, svět solidarity a vzájemného pochopení… Je to sen? Ne, v těchto modlitbách, kde se mačkalo tolik lidí, se to stalo skutečností!

Gérard (Francie, Soultz)

Co může normální křesťan, jako jsem já, říct a napsat po takovém zážitku, je v první řadě to, že si je jistý, že toto poselství Ježíše Krista má krásnou budoucnost, kterou v sobě ponesou lidé velké otevřenosti, lidé plni křesťanské naděje. Jak by nás mohly neudivovat tato schopnost modlitby, zachovávání ticha v rozjímání a naslouchání Božímu slovu, čtyřdenní sdílení zážitků života a víry a setrvávání v modlitbách a zpěvu?

Do nového roku

Večer 31. prosince se mladí lidé zúčastnili ve svém hostitelském společenství noční modlitby za mír, která trvala až do půlnoci. Po tradičním novoročním přání byli lidé všech národností zváni, aby ostatním předvedli něco ze své kultury: píseň, tanec… Byl to působivý zážitek setkání a jedinečný způsob, jak přivítat nový rok.

Qvinny (Nizozemsko)

Poslední den setkání je tady. Po včerejším festivalu národů jsme spali o něco déle. Ve farnosti jsme měli poslední modlitbu, sbalili jsme si oblečení a spacáky… ale než jsme odjeli, měli jsme možnost poznat své hostitele ještě o něco lépe. Program těchto dnů byl intenzivní: modlitby, skupinky a workshopy… své hostitele jsme neviděli od brzkého rána do pozdního večera. Nyní nás zvou na novoroční oběd, abychom s nimi mohli mluvit a poznat je. A samozřejmě si chceme také udělat na památku společnou fotku s těmi lidmi, kteří se odvážili nabídnout místo na spaní naprostým cizincům!

Pierre (Hoerdt, Francie)

Nepřijeli z Východu, ale z Polska, Ukrajiny, Litvy, Německa, Rumunska, Chorvatska, Belgie… Nepřivezli zlato, kadidlo a myrhu, ale jasné oči, nakažlivé nadšení, touhu po setkání, sebevědomou mladistvost a někdy i smítko utopie. Nehledali v jesličkách Ježíška, ale chtěli se setkat „s ostatními“, v srdci toho, co sdíleli, v tichu modlitby, v melodii zpěvu, v naslouchání svědectvím. Také oni šli za hvězdou a chtěli objevit, jak vytvářet svět, kde se lidé scházejí z různých míst, napříč hranicemi, napříč kulturními rozdíly. Smířený svět vytvářený ve vzájemné důvěře a ve víře v Boží lásku a něhu.
A pak zase odjeli, tou samou cestou. Zanechali za sebou v našich stárnoucích společenstvích trochu hvězdného prachu zasetého svým mládím, pár otevřených oken, kterými vchází Duch, aby nám připomněl, že už 2000 let evangelium podněcuje lidi, aby se vydali na cestu. Děkujeme vám, poutníci důvěry, děkujeme za tento dar, který jste nám dali, aniž byste si to třeba uvědomovali.

Ohlasy v médiích

Obdrželi jsme mnoho děkovných zpráv, které byly reakcemi na živé vysílání modliteb v různých médiích. Modlitby si můžete stále ještě připomenout díky televizím KTO, RCF a rádiu Domradio.

Místní církve zorganizovaly „webové studio“, ve kterém mohli mladí lidé nahrát zprávu; i zprávy nahrané v programu „Paraboles“ lze zhlédnout online.

Francouzská televize France 3 Alsace odvysílala sérii rozhovorů a zpráv ze setkání. Další televize odvysílaly reportáže, např. TF1.

O setkání ve Štrasburku se vysílaly také rozhlasové reportáže, např. na rádiu France Bleu Alsace nebo Radio-Télévision Suisse.

Česká televize odvysílala tuto reportáž.

Různí fotografové zveřejnili online své fotografie ze setkání: Wiesia Klemens, Claude Truong-Ngoc, Milan Szypura, Benedek Pozsgay

Aktualizováno: 5. února 2014

Stále ještě můžete poslat text o svých zážitcích nebo odkaz na zajímavý článek na tuto adresu.